III. Čím se zvuky liší...

Zvuky se liší například intenzitou. Některé jsou hlasitější, jiné tišší. Hladinu intenzity (hlasitost) zvuku měříme v decibelech. Člověk je schopen slyšet zvuky v rozmezí 0 dB (nejslabší slyšitelný zvuk) až 140 dB (nevratné poškození sluchu). Bolest pociťujeme už při 120 dB. Nepříjemných nám může být už 60 dB. Intenzivní zvuk může nejen poškodit náš sluch, ale také způsobit další zdravotní potíže. Nesnadnější ochranou je dostatečná vzdálenost od zdrojů hluku.

Zvukem, stejně jako každým jiným vlněním, se přenáší energie ze zdroje k okolním tělesům. O tom, jak hlasitý je zvuk, rozhoduje výkon, který dopadá na plochu 1 m². Desetinásobnému zvýšení výkonu odpovídá zvýšení hladiny intenzity o 10 dB, stonásobnému o 20 dB. Už v Bellových laboratořích si všimli, že má-li člověk slyšet zvuk 2 krát silněji, musí výkon zdroje vzrůst 10 krát, pokud 4 krát silněji musí výkon zdroje vzrůst 10 x 10 = 100 krát, pokud 8 krát musí výkon zdroje vzrůst 10 x 10 x 10 = 1000 krát. To dopovídá hodnotám 10 W, 100 W, 1 000 W – 1 B, 2 B, 3 B – 10 dB, 20 dB, 30 dB.