II. Co je to zvuk..

Už víme, že zdrojem zvuku jsou chvějící se tělesa.

Pomocí pokusu se můžeme přesvědčit, že zvuk se šíří různými materiály – pevnými, kapalnými i plynnými. Roku 1660 Robert Boyle vložil tikající hodinky pod vývěvu a dokázal tak, že ve vzduchoprázdnu se zvuk nešíří.

Chvějící se těleso tedy rozkmitává molekuly daného prostředí, kmitání se prostředím šíří stejně jako postupuje vlna na pružině. Takovému vlnění říkáme postupné podélné vlnění. Vlna postupuje a výchylka kmitajících bodů má stejný směr jako postup vlnění.

Zvuk je podélné vlnění, které se šíří prostředím. Slyšitelný zvuk vydávají předměty, které kmitají 20 krát až 20 000 krát za sekundu.