III. Obrázky z poznávání historie vzduchu

Otto von Guericke si také kladl otázky, zda se ve vzduchoprázdnu může šířit světlo a zvuk. Z toho, že předměty pod zvonem vývěvy viděl i po vyčerpání vzduchu, odvodil, že světlo se šíří vzduchoprázdnem. Pod vývěvu zavěsil tikající hodiny. Po vyčerpání vzduchu byly slyšitelné pouze jakési šelesty. My dnes víme, že ty byly způsobeny vedením zvuku nití, na níž byly hodiny zavěšeny.

Velký význam Otto von Guericka byl především v tom, že si své pokusy nenechával pouze pro sebe a pro další přírodovědce, ale rád je předváděl veřejnosti. Nejznámější je jeho předvádění „Magdeburských polokoulí“. Své pokusy předváděl v roce 1654 i na říšském sněmu v Regensburgu i před císařem a říšskými knížaty.